Nedávno mě v jednom washingtonském baru přepadla velmi milá mladá žena, která pila Long Island. Vyměňovali jsme si standardní seznamovací otázky: Jak se jmenujete, odkud jste, co si myslíte o počasí. Zatímco jsem zdvořile papouškoval tyto otázky zpět na svou konverzační partnerku, vstoupil jsem do dobře naplánovaného zákeřného útoku:

Já: Odkud jsi?
Ona: Jsem Američanka.
Já: Z jakého státu?
Ona: Z Kolumbie.
Já: Takže z Jižní Karolíny?
Ona: Ne, z Kolumbie, z Jižní Ameriky.

Můj nový kolumbijský přítel mi vynadal, že jsem si špatně vyložil slovo „Američan“. Copak jsem si neuvědomila, poučovala mě, jak nespravedlivé, imperialistické a amerikanistické je, že Američané vykrádají výrazy „Amerika“ a „Američan“, aby označili právě svou zemi a sebe? Ona je Američanka, tvrdila. Já jsem zřejmě také Američan, ale jen do té míry, že žiji na tomto kontinentu.

Nepřemýšlela jsem o tom – lidé mají právo na své zmatené názory – dokud si mi před několika týdny nestěžovala kamarádka, že se jí během plavby dostalo podobného napomenutí od Kostaričana. Zeptala jsem se na to několika latinskoamerických přátel a všichni mi sdělili, že se osobně domnívají, že je nevhodné, aby se Američané nazývali „Američany“, nebo alespoň znají jiné Latinoameričany, kteří si to myslí. Američané jsou v tomto směru napadáni již desítky let. „Jak každý ví, právo Američanů být takto nazýván je často zpochybňováno, zejména v Latinské Americe,“ napsal v roce 1947 americký novinář H. L. Mencken.* Dnes boj pokračuje nejen v barech, ale i na internetu. Skupina na Facebooku s 1 800 lajky ujišťuje na webu, že Amerika je kontinent, nikoli země. Redaktoři Wikipedie se o to přou. Na webu urbandictionary.com je na prvním místě definice slova „Amerika“: „Země, která si bez pádného důvodu nárokuje název celého kontinentu jen pro sebe.“

Dovolte mi tedy, abych jménem všech Američanů vzkázal všem anti-„Američanům“: „Ameriku“ nepřestaneme používat. Neměli bychom přestat. Smiřte se s tím.

Je pravda, že „Amerika“ je nedokonalé slovo. Jeho překrývající se a nekonzistentní konotace znamenají, že je v nejhorším případě matoucí ve své dvojznačnosti a v nejlepším případě je otravnou připomínkou nesoudržnosti jazyka. Obvykle vám kontext napoví, kdy člověk mluví o zbytku kontinentu místo o Spojených státech, ale přiznejme si, že skutečnost, že může jít o oba způsoby, působí poněkud neelegantně. Kdybych se mohl vrátit v čase, zahrál bych si na jazykového krále Šalamouna a rozdělil bych slovo na dvě části, přičemž „Ameri“ bych přiřkl kontinentu a „Ca“ zemi. To však nemohu a mírné podráždění není dostatečným důvodem k tomu, abych stavěl stroj času nebo zabíjel staletou tradici.

Není to však jen jazyková neefektivita, která mi vysloužila přednášku během trivia night v baru. Je to něco hlubšího. Jak mi řekl můj kolumbijský přítel, říkat Američanům „Amerika“ je jingoistické, dokonce imperialistické – jako by USA vlastnily celý kontinent.

Nejsem z těch, kdo by zlehčovali význam slov a způsob, jakým je používáme. Způsob, jakým slova používáme, ovlivňuje způsob, jakým myslíme, a vzestup a pád slova, jako je rasová nebo homofobní nadávka, odráží a zároveň posiluje společenské změny. Přiznejme si to: Některé tradice si zaslouží zemřít. Proto Slate nedávno změnil svou redakční politiku týkající se místního profesionálního fotbalového týmu.

Na rozdíl od takových urážek však Američané nazývající USA „Amerikou“ nejsou zlovolní. Jistě, tato praxe shodou okolností odráží světovou moc USA. John Adams však ve svém prvním inauguračním projevu použil slovo „Amerika“ ve významu „USA“, tedy dávno předtím, než se tento národ stal světovou velmocí.

Každopádně, pokud je to antiimperialistický sentiment, který vede Kolumbijce k tomu, aby mě o tom poučovali, bylo by nejlepší, kdybychom „Ameriku“ všichni úplně rozvedli. Samotné slovo je import z Evropy, založený na latinském jménu objevitele Ameriga Vespucciho. To už bychom rovnou mohli přejmenovat kontinent i zemi pomocí nějakého starobylého aztéckého slova.

Nudná pravda je, že Američané používající slovo „Amerika“ nejsou imperialističtí a jingoističtí. Je to jen intuitivní a pohodlné, a i když to některé Jihoameričany (a nejspíš i některé Kanaďany a Mexičany) popuzuje, nikomu to neškodí. Je pravda, že ukazuje, že Američané často nepřemýšlejí o celém americkém kontinentu jako o uceleném geopolitickém útvaru stejně jako o Evropě. Není to však proto, že by Latinskou Ameriku zavrhovali. Je to proto, že Chile nikdy nenapadlo Grónsko a Kanada nebombardovala Argentinu. Představa „Ameriky“ jako kontinentu nemá mnoho praktických aplikací kromě fotbalových turnajů a deskové tektoniky.

Přesto se nějakým způsobem podařilo některé Američany na tuto otázku obrátit. „Proč se tento pojem ‚Amerika‘ stal reprezentativním názvem těchto Spojených států doma i v zahraničí, si už nevzpomínám,“ napsal kdysi Frank Lloyd Wright. Navrhoval, aby Američané místo „America“ a „American“ používali „Usonia“ a „Usonian“. (V esperantu se USA nazývají „Usono“.)

„Usonia“ a další podobné, jako „Columbian“, „Columbard“, „Fredonian“, „Frede“ a „Colonican“, se nikdy neujaly a neujmou. Nikdo by neměl očekávat, že Američané přijmou název, který se tak vzdaluje od skutečného názvu jejich země. Argentinci by stejně tak mohli svou zemi nazývat „Argonia“, protože „Argentina“ mě uráží. Možná by se Američané mohli odhodlat k tomu, že budou vždy používat plný název. „Spojené státy americké“ mají hodně co nabídnout. Jeho délka a kadence mu propůjčují určitou vážnost, kterou můžete cítit, pokud si pamatujete, jak jste na základní škole odříkávali slib věrnosti. Je to také plná pusa formalit a na rozdíl od „America“ nemá takovou jadrnost, aby se objevovala v každé hudební skladbě, poezii a rétorice, kterou Američané vytvoří. Pojďme si znovu představit několik písňových textů s jeho použitím:

Spojené státy americké, krásné …
Spojené státy americké ženo, poslouchej, co říkám …
Přijdou do Spojených států amerických … TADY!

Přitom samotné stručnější „Spojené státy“ nebo „USA“ je jen bezduchý, obecný výmysl, užitečný pro stručnost ve zpravodajství, ale jinak bezvýznamný. Redukuje zemi na její abstraktní politické uspořádání. Je to jako když Brazilec řekne: „Dobrý den, jsem z Federativní republiky“. Z čeho? Odkud? „Amerika“ zakládá „Spojené státy“ na konkrétním, reálném příkladu těchto spojených států, zde.

Naléhavější je tato otázka: Pokud mají Američané vypustit ze slovní zásoby „Amerika“, jak by si měli Američané říkat, když ne „Američané“? Zdá se, že řešení, které se vždy objeví, je „Spojené státy“. Děláte si legraci? „Statesian“ zní jako parseltongue, vyvolává strašidelné vzpomínky na mé šišlání ve čtvrté třídě a mění vypointované filmové kritiky americké kultury v legislativní dramata:

Statesian Graffiti
Statesian Psycho
Statesian History X

Budu si říkat „United Statesian“, když si moje kamarádka z Kolumbijské republiky říká „republikánka“, aby se to nepletlo s Columbií v Jižní Karolíně. Všem kritikům „Ameriky“ jako USA: Vím, že situace není ideální. Vím, že ústava by ve skutečnosti měla znít „Spojené státy některých částí Ameriky plus Havaj“, ale takhle se nečte a poučovat o tom Američany na výletních plavbách je nejen zbytečné, ale i nespravedlivé. Američané nazývají svou zemi „Amerikou“ už více než dvě století. Budou a měli by v tom pokračovat. Smiřte se s tím.

*Oprava, 19. srpna 2013: Mencken napsal o termínu „americký“. (Vraťte se k opravené větě.)