Mezinárodní úspěch autorů, jako jsou Jo Nesbø, Karl Ove Knausgård a Per Petterson, je částečně zásluhou heroického úsilí překladatele Dona Bartletta, který díla těchto a mnoha dalších spisovatelů obratně přivedl do anglicky mluvícího světa. Dalšími muži, kterým je třeba poděkovat, jsou Christopher MacLehose a Gary Pulsifer, oba renomovaní nakladatelé a velcí podporovatelé norské literatury. Pulsifer, který byl rovněž zakladatelem nakladatelství Arcadia books, bohužel koncem března zemřel a není již mezi námi, abychom mu mohli vyjádřit hlubokou vděčnost – bez Pulsifera by mnozí z největších norských autorů zůstali v Británii nečteni.

Na letošním londýnském knižním veletrhu představí Norsko spolu s našimi sousedními zeměmi výběr z nových děl uznávaných i začínajících autorů. Zde je pět norských spisovatelů, na které byste si měli dát na letošním ročníku pozor.

Agnes Ravatn – Ptačí tribunál

Ravatnův druhý román je zvláštním a fascinujícím zkoumáním hanby a pokání, které přerůstá ve strhující drama o životě a smrti.

Po sexuálním skandálu, který stojí televizní moderátorku z Osla Allis Nordavatn práci i manžela, odchází do nuceného exilu, odhodlaná znovu se osobně i profesně vybudovat. Ukáže se však, že práce, kterou přijme jako hospodyně a zahradnice v odlehlém domě u moře, není takovým odpočinkem, v jaký doufala. Její zaměstnavatel Sigurd Bagge čeká na návrat své ženy z ciziny; chce mít upravenou zahradu, uvařené jídlo a s Allis se vůbec nestýkat. Postupem času se toto nepřirozené omezení stává stále napjatějším, protože Allis začíná být fascinována Baggem a vinou, kterou skrývá, a román se stává napínavě vypointovaným zkoumáním dvou lidí, kteří se oba uzavřeli před světem, a toho, jakou podobu může mít pro každého z nich vykoupení.

Carl Frode Tiller – Encircling

První díl trilogie Encircling seznamuje čtenáře s Davidem Husgarem, mužem, který si nemůže vzpomenout, kým je. Díky oznámení v místních novinách David oslovuje přátele a známé v naději, že mu pomohou dát dohromady kousky sebe sama. David sám v románu nikdy nevystupuje; Tiller se proplétá dopisy, rozhovory a vzpomínkami těch, kteří ho znali, a vytváří tak směsici různých vypravěčských hlasů, z nichž každý nabízí jiný – a někdy i protichůdný – pohled na osobní identitu.

Kroužkování získalo Tillerovi několik ocenění, včetně Ceny Evropské unie za literaturu. Druhá kniha série, Encircling 2, by měla vyjít v angličtině v červnu 2016.

Lars Mytting – Norské dřevo

Překvapivý hit vánočního trhu s dárky, Norské dřevo, je stále v kurzu. Mezinárodní úspěch knihy o umění štípat, skládat a sušit dřevo by mohl napínat důvěryhodnost všech, kromě těch nejprotřelejších nakladatelů, ale Mytting – jak sám popisuje – využil přirozené lidské fascinace, k čemuž mu pomohlo obratné splétání folklóru, humoru, vědy a praktických návodů. I kdybyste neabsolvovali televizní seriál, jímž se kniha inspirovala (12 hodin záběrů o pálení dřeva), Norské dřevo je stále fascinující a poučné čtení. A dobrou zprávou pro Myttingovy fanoušky je, že ještě letos vyjde v angličtině jeho román Svøm Med Dem Som Drukner („Plavte s těmi, kdo se topí“).

Gunnar Staalesen – We Shall Inherit the Wind

Slavný spisovatel krimi Gunnar Staalesen se dočkal několika překladů do angličtiny. Nejnovějším je We Shall Inherit the Wind; nadčasový příběh o pomstě a touze, vyprávěný s mrazivým napětím a psychologickou ostrostí. Děj románu se odehrává v roce 1998 a začíná ve chvíli, kdy soukromý detektiv Varg Veum sedí u nemocničního lůžka své přítelkyně Karin, jejíž kritická zranění jsou hluboce bolestnou připomínkou jeho minulých chyb. Při vyšetřování zdánlivě nevinného zmizení inspektora větrných elektráren je Veum vržen do jednoho z nejnáročnějších případů své kariéry, který se zabývá ekoterorismem, náboženským násilím – a vraždou.

Další díl Veumových dobrodružství, Where Roses Never Die, vyjde v angličtině v červnu.

Karl Ove Knausgård – Some Rain Must Fall

Pátý díl norského literárního fenoménu Můj boj vyšel letos v angličtině. Some Rain Must Fall (Nějaký déšť musí padat) vypráví o snaze dvacetiletého Knausgårda rozvinout se jako spisovatel, o stěhování do Bergenu, o přecházení ze vztahu do vztahu, o rozbití jeho sebevědomí a o dosažení počátků literárního úspěchu. Vše samozřejmě vypráví s nemilosrdnou otevřeností a sžíravou sebekritikou.